Ve firmě, kde pracuji, jsem si vždycky zakládala na tom, že o svém soukromí toho moc neprozrazuji. Pochopitelně mí kolegové vědí, že jsem vdaná, manžel je praktický lékař a máme dvě děti. Starší syn studuje gymnázium a dcera je na druhém stupni základní školy.
S kolegy se o soukromí nebavím
Jsme normální rodina s normálními běžnými starostmi. Nicméně já nikdy nepatřila mezi ty, kteří se svěřují s každou maličkostí ze svého soukromého života. Vždy jsem se snažila svůj osobní život striktně oddělovat od toho pracovního. Možná, kdybych si mezi kolegyněmi našla natolik spřízněnou duši, že bych s ní chtěla trávit čas i po práci, asi bych názor změnila.
Napište i vy svůj příběhPříběhy jsou upraveny redakcí. Vycházejí z vašich skutečných problémů, s nimiž se svěřujete v partnerské poradně, v diskusích nebo z e-mailů, které posíláte na ona@idnes.cz. Respektují vaši anonymitu. |
Ale bohužel, není tomu tak. Mí nejbližší kolegové a kolegyně jsou buď pomalu před důchodem, nebo hodně mladé dívky těsně po škole. Ve svém věku, je mi 41 let, nikoho, s kým bych našla společné zájmy, vedle sebe nemám.
Pochopitelně mám dobré kamarádky, se kterými se scházím, svěřujeme se jedna druhé a máme společné zájmy. Také s manželem máme kolem sebe partu fajn kamarádů a přátel.
Upovídaná švagrová
Jsem jedináček, manžel má o sedm let mladší sestru. Mému muži je 43 let, jí tedy 36 let. Jsou každý jiný, manžel je spíše vážnější povahy, i když v soukromí to tak někdy nevypadá, my dva se spolu hodně nasmějeme, ale navenek působí spíš nepřístupně.
To švagrová je jeho pravý opak, všude jí je plno. Je hodně upovídaná, veselá, bezprostřední. Mám ji ráda, je s ní legrace, člověk se vedle ní cítí tak bezstarostně. Navíc je hodný člověk, takové to srdce na dlani, každému by chtěla pomáhat. Bohužel se však někdy ve své dobrosrdečné zbrklosti dokáže dopustit i nepříjemných trapasů.
Švagrová je rozvedená, bývalý manžel byl gambler, nadělal spoustu dluhů, které bohužel šly i za ní. Ale ona se ze všeho dokázala oklepat a se svým pozitivním přístupem k životu to zvládla. Má jednoho syna, je mu 10 let. Na rozdíl od mého muže, jí škola nikdy moc nešla, zajímalo jí všechno možné mnohem víc než učení. Maturitu si ale udělala a pracovala jako asistentka v různých společnostech.
Příběh Radky: Nabídla jsem sestře v nouzi pomoc, teď mě zneužívá |
Zhruba před rokem se však její poslední zaměstnavatel dostal do platební neschopnosti, zkrachoval a ona přišla o práci. Nějakou dobu měla problémy najít novou, musela brát ohled i na syna, protože na něj je sama, bývalý manžel se o kluka nezajímá.
Když byla u nás na návštěvě a posteskla si, že chodí pořád jen po brigádách a na pořádnou práci nemůže narazit, otočil se manžel na mě a povídá: ty jsi ale mluvila o tom, že u vás jsou nějaké problémy na podatelně, že tam dvě zaměstnankyně odešly a máte tak problémy s poštou? Když jsem to odkývala, oba mě začali přesvědčovat, ať se zeptám, jestli by se pro švagrovou našlo místo. Zeptala jsem se a našlo.
Nepomlouvá, ale vadí mi to
Byla jsem ráda, že jsem jí mohla pomoci, ale obávala jsem se, jestli to nebude mít následky i pro mě. Bylo mi jasné, že švagrová se brzy se všemi kolem sebe spřátelí a bude vyprávět „veselé“ příhody ze svého života, což se brzy dotkne i života mého.
A nemýlila jsem se. Brzy všichni znali podrobnosti o jejím manželství, grázlovi bývalém, ale i o mně a mé rodině. Musím uznat, že švagrová nám neškodí, nepomlouvá, ale jak se říká, co neví, to nepoví.
A mně to hodně vadí. Je mi proti mysli, že o nás vypráví pomalu na potkání. Lidé ji mají rádi, ona je taková, že si dokáže každého získat, ale já jsem z toho hodně naštvaná. A to jsem jí říkala, ať se krotí, ať si nepouští každého k tělu, ať se nesvěřuje.
Ona to ale nechápe. Vždyť nikoho nepomlouvá a všechno, o čem si s kolegy povídá, je přece pravda, nikomu neškodí. A já už dokonce začínám uvažovat o tom, že si najdu jinou práci.
Tereza
Názor psycholožky čtěte na další straně.
