Staré známé přísloví „co je v domě, není pro mě“ nás sice od aférek na pracovišti odrazuje, ale navzdory tomu tu vzniká mnohem víc vztahů, než by vás možná napadlo.
Vlastně na tom není nic pozoruhodného. V práci trávíme zhruba třetinu dospělého života, a tak není divu, že se velká část našich známostí rodí právě tady – ať už kamarádských, nebo milostných. Při práci si navíc druhého snadno oťukáte a při nezávazných hovorech v kuchyňce nebo při společných obědech snadno zjistíte, jestli si máte co říct, i když zrovna nepomlouváte příšerného šéfa.
Na rande s kolegou, s nímž se už nějaký ten pátek znáte a ledacos o sobě víte, se patrně nedočkáte napjatého ticha a zoufalého vymýšlení konverzačních témat jako třeba na schůzce z Tinderu. Jasně, i tady se můžete spálit, pravděpodobnost kardinálního trapasu je ale výrazně menší. To jsou nepochybně klady. Tak proč tolik odborníků před vztahy v zaměstnání varuje? A proč je nadřízení nevidí zrovna rádi?
