S jakými pocity očekáváte ohlasy na váš nový film? Máte trému?
Začínám ji trošku pociťovat, ale tréma je to spíš příjemná. Po těch dlouhých letech, kdy jsme film připravovali – nechci to ani počítat – přichází konečně grand finále. Příběh Andrey Absolonové se ke mně dostal už někdy kolem roku 2016. A moc hezký pocit mám už z toho, že se film podařilo dotáhnout do konce.
Myslím, že jste měla šťastnou ruku. Objevila jste silný příběh vrcholové sportovkyně a posléze pornoherečky, který málokdo zná. Co vás na hlavní postavě nejvíc zaujalo?
Osud Andrey mě pohltil od samého začátku, kdy mě tatínek upozornil na článek v novinách. Bylo to téma, o kterém jsem věděla, že udrží můj zájem po několik let. Andrea se při skocích do vody vážně zranila, takže už nemohla pokračovat ve sportovní kariéře. Stejně ambiciózně se pak vrhla do pornoprůmyslu. Zemřela v roce 2004 v pouhých sedmadvaceti letech na nádor mozku. Vždyť je to skoro hollywoodská story. Ovšem cesta k jejímu vyprávění byla trnitá a překážky vyvstaly už na samém začátku.
Angažovali jsme skutečné pornoherce, kteří do toho šli s ohromným nasazením a natáčení si užívali, takže to byl i pro mě zvláštní zážitek.
