Důvodů, proč občas máte problémy s koncentrací nebo častěji zapomínáte, může být celá řada. Většinou bývá vinen stres. Zakopaný pes však může být i jinde, například v jídelníčku. Možná zkrátka tělu nedáváte to, co potřebuje. Také mozek totiž vyžaduje „kvalitní palivo“, aby mohl řádně plnit svou funkci. Ruku na srdce, máte každý den možnost dopřát si kvalitní snídani, oběd a večeři a k tomu ideálně dvě zdravé svačinky? Vše je pouze otázkou našich návyků – a ty se dají změnit. Chce to jen trochu disciplíny.
Kávou to nespasíte
Jste zvyklí začínat den šálkem espresa? To vás sice může příjemně „nakopnout“, tento efekt však nemá dlouhé trvání. Ani když ho podpoříte čokoládovou tyčinkou nabitou cukry, které tělem prosviští rychlostí blesku a zanechají po sobě jen únavu a spoustu prázdných kalorií.
Deset běžných zvyků, které chrání mozek a udržují ho v kondici |
Abyste si udrželi pozornost a energii, musíte zvolit úplně jiné palivo. A začněte hned ráno, mozek totiž pracuje 24 hodin denně, a když vyběhnete z domu bez snídaně, je téměř jisté, že před polednem už pojede „na výpary“. Kvalitní a vyvážená snídaně mu naopak dodá dostatek sil až do oběda.
Zařaďte sacharidy
Tou nejlepší pohonnou látkou pro náš mozek je cukr neboli glukóza, která spolehlivě nasytí všechny mozkové buňky. Ideálním zdrojem glukózy jsou zdravé sacharidy: celozrnné pečivo a těstoviny, brambory, batáty, hnědá rýže, luštěniny, kořenová zelenina, jáhly, ořechy a semínka, pohanka, banány, ovesné vločky. Ty navíc obsahují vysoký podíl vlákniny, kterou naše tělo tráví delší dobu. Díky tomu se glukóza uvolňuje postupně, vy zůstanete déle sytí a nebude vás honit mlsná.
Což ovšem neplatí tehdy, rozhodnete-li se „nadopovat“ dobrůtkami s velkým množstvím rafinovaných sacharidů (pečivo, sladkosti), které vaši mentální energii srazí hluboko pod bod mrazu.
Asi jako když si po vydatném obědě dopřejete ještě „sladkou tečku“. A potom sedíte v kanceláři, nepřítomně zíráte do monitoru a nejste schopni dát dohromady souvislou myšlenku.
Přidejte bílkoviny
Neméně důležité jsou kvalitní bílkoviny. Ty sice náš mozek nevyužívá jako palivo, potřebuje však aminokyseliny, které obsahují. Z těch potom vyrábí důležité chemické látky, třeba jako v případě tyrozinu (aminokyselina nacházející se v drůbeži, rybách, mléčných výrobcích, ořeších a luštěninách), který organismus využívá k tvorbě dopaminu, což je látka podporující bdělost a koncentraci.
Aminokyselina zvaná tryptofan je zase nezbytná pro výrobu serotoninu, známého hormonu štěstí a dobré nálady. Jejím zdrojem jsou vejce, treska, losos, drůbeží, hovězí a jehněčí maso, sezamová semínka, banány, kešu ořechy.
Pijte i bez žízně
Když je tělo dehydrované, energie rychle klesá. I nízký stupeň dehydratace snižuje bdělost a schopnost se soustředit. Mnoho lidí si myslí, že pít se má až ve chvíli, kdy člověk pociťuje žízeň. To je ale mýtus!
Žízeň je jen varovný signál, který nám říká, že proces dehydratace už započal. Nejlépe tedy uděláte, když si postavíte na stůl džbánek s vodou, abyste měli dostatek tekutin stále po ruce. Můžete si dát i kávičku, s kofeinem to však nepřehánějte. Je to dobrý sluha, ale špatný pán.
Sedm otázek pro zkoušku paměti. Zjistěte, jak dobře funguje váš mozek |
Vezměte to pěkně z gruntu
Velmi prospěšnou „potravou pro mozek“ je lecitin, který se podílí na celé řadě životně důležitých procesů. Jeho hlavní složkou je cholin, ten se v organismu přeměňuje na acetylcholin, látku přenášející nervové impulzy. Množství acetylcholinu s rostoucím věkem klesá, což je i důvod toho, proč lecitin tak blahodárně působí na starší lidi. Jeho konzumace podporuje krátkodobou paměť, koncentraci a pozornost.
Tato látka se přirozeně vyskytuje v sójových bobech, tofu, játrech, vaječných žloutcích, pšeničných klíčcích, slunečnicových semínkách, za studena lisovaných rostlinných olejích, zakysaných mléčných výrobcích, čočce, zelí, květáku, kapustě a kvasnicích.
