Tato nepříjemná patálie trápí hlavně ženy mezi 40. a 50. rokem života. Zvlášť rizikovou skupinu pak představují lidé, kteří jsou zvyklí podávat co nejvyšší výkon a občas jedou „na výpary“. To se zdaleka netýká jen manažerů ve firmách.
Syndromem chronické únavy trpí také spousta žen, které musejí zvládnout práci, domácnost, péči o rodinu a mnohdy ještě spoustu dalších aktivit. A to teprve vyžaduje manažerské schopnosti a plné nasazení.
Všeho do času
Více ohroženi chronickou únavou jsou i perfekcionisté, kteří dnes a denně svádějí bláhovou a předem prohranou bitvu ve snaze dosáhnout naprosté dokonalosti, a to ve všech ohledech. Něco takového stojí obrovské množství energie, kterou nemají čas dočerpávat.
Extrémně silná únava provází i různá psychická onemocnění. Těžké stavy vyčerpání a nechuť k životu tvoří součást příznaků endogenní deprese, která vzniká v důsledku nerovnováhy biochemických procesů v mozku. Únava provází také nadměrnou úzkost, panické stavy nebo různé poruchy spánku. |
Lidské tělo není stroj a nemůže jet bez přestávky na plný plyn. Zároveň je však velmi odolné, a když to jinak nejde, zmobilizuje všechny energetické rezervy, aby přežilo tu divokou, sebezničující jízdu, a to zpravidla až do chvíle, než udeří něco zvenčí, třeba „obyčejná“ chřipka. Právě infekce bývá totiž častým spouštěčem tohoto onemocnění.
Jak ale poznat, že jde o chronickou únavu? Z té běžné se do druhého dne bez problémů vyspíte a ráno jste zase jako rybička. Z té chronické vás nevyléčí ani to, když zůstanete týden zavrtaní pod peřinou.
Kdo ten pocit nezažil, nemá představu, jak dokáže být frustrující. Jen si to představte, vzbudíte se po osmihodinovém spánku a máte pocit, jako byste snad ani nešli spát.
Cítíte se totálně vyčerpaní, bolí vás celé tělo (zejména hlava, svaly a klouby), připadáte si malátní a nemůžete se pořádně soustředit. Nemluvě o tom, že už vás vůbec nic nebaví. Ani to, co jste předtím milovali. Není divu, vždyť lidi trpící chronickou únavou dokážou odrovnat i úplně nenáročné činnosti, třeba když mají utřít prach nebo si uvařit kafe.
Atlas únavy. Co všechno může způsobit, že nemáte dostatek energie |
Nepřítel stres
V otázce příčiny nemají odborníci dosud jasno. Nicméně je zřejmé, že velkou roli zde hraje psychika. Mnoho lidí před vypuknutím nemoci prožívá dlouhodobý stres spojený s náročným obdobím. Často se také hovoří o infekčním původu, imunitní poruše nebo postižení centrálního nervového systému.
Léčba chronické únavy proto vyžaduje komplexní přístup: nejen vhodné léky, ale také úpravu životosprávy (zdravý a pestrý jídelníček, pohybové aktivity – chůze, plavání, jízda na kole, jóga, relaxační techniky), užívání vhodných doplňků stravy, psychoterapii, případně i další metody (akupunktura, akupresura, aromaterapie, masáže, psychosomatická léčba). Důležité je, aby lékař a rodina pacienta nebrali jeho potíže na lehkou váhu.
Simulant? Važně?
Lidé s chronickou únavou bývají často považováni za lenochy nebo simulanty, což bývá přesně ten důvod, proč se mnozí tajně trápí a užírají, místo toho aby šli s pravdou ven. Nechtějí totiž riskovat přezíravé pohledy ostatních.
Uvědomte si ale, že jde v první řadě o vaše vlastní zdraví. Pokud tedy máte dojem, že se vás tento problém týká, zajděte si za svým lékařem, který vás pošle na další vyšetření (většinou na imunologii, endokrinologii, případně i k psychologovi). A jízlivé poznámky kolegů a známých hoďte za hlavu. Nejsou ve vaší kůži, takže to stěží pochopí.
Nohu z pedálu!
Leccos však můžete udělat i sami. Pokud u vás chronická únava zatím nepřerostla do naprosté pasivity, uberte plyn! Naučte se říkat „ne“ a část úkolů v domácnosti delegujte mezi ostatní členy rodiny. Ať taky přiloží ruku k dílu.
Vyčleňte si denně aspoň dvacet minut jenom pro sebe a činnost, která vás baví. Upravte si jídelníček. Choďte co nejvíc na čerstvý vzduch, scházejte se s lidmi, které máte rádi, oprašte své dávné koníčky. Zkrátka si v životě naordinujte pravidelné porce radosti.
